Praktický pohled na téma „COVID-19: Vznesení nároku na odškodné od státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními“

V současné době v mediích kolují různé názory na "nárok na odškodnění od státu" v souvislosti s rozhodnutími státu k řešení situace spojené s COVID-19. Ano, stát činí kroky, jež mají v této koronavirové krizi podnikatelům pomoci, ale bohužel i tak bude mít krize na fungování řady společností negativní dopady. A pro některé firmy bude dokonce znamenat i ukončení činnosti. 

Nikdo z právníků vám v současnosti s jistotou nepoví, jak budou jednání se státem probíhat a jak se stát k této problematice postaví. Zda bude nároky řešit individuálně, kolektivním řešením dle odvětví, nebo formou daňových úlev. Jisté je, že jednání se potáhnou roky. Co mají tedy podnikatelé a jednatelé dělat?

Radovanu Hrubému z právní kanceláře Legans s.r.o. jsem proto položila nejčastější otázky, na které se mě v těchto dnech ptáte.

Proč by měli mít jednatelé zájem o podání nároku na odškodnění, když je vše tak nejasné a nejisté? Má podání nároku na odškodnění pro jednatele i jiné pozitivní dopady, než je finanční odškodnění? A můžete přiblížit jaké?

Ano, každý jednatel (obecně každý statutární zástupce společnosti) podle §52 a následující ZOK, se musí chovat jako řádný hospodář. Proto musí učinit všechny jemu dostupné kroky k ochraně majetku společnosti. V obecné rovině má jednatel povinnost hájit veškeré zákonné nároky, které společnost má. Z pohledu vlastníka společnosti je vyčíslení škodného nároku nikoliv právem jednatele, ale jeho povinností.

Kromě ochrany majetkových zájmů společnosti slouží zjištění škody k ochraně samotného statutárního orgánu. Protože v případě jakýchkoli problémů společnosti (propad obratu, neschopnost plnit závazky, předluženost, insolvence a jakýkoli jiný úřední postih) slouží vyčíslená škoda jako důkaz zbavující jednatele vlastní odpovědnosti. Jednoduše řečeno, vyčíslením škody se zprostíte zodpovědnosti za škodu z důvodů externích vlivů, za které jste nemohl.

Dobře, když pominu složitost a nejistotu právního jednání, chápu, že tento krok má významný přínos pro jednatele a společnost nejen finanční, ale také z pohledu právní ochrany. Jako praktický podnikatel se vždy ptám, co mám udělat a kolik mne to bude stát. Máte nějakou jednoduchou odpověď?

Tato problematika je specifická v tom, že vyžaduje nejen právní, ale i finanční odbornost.

Prvním krokem je dobrá dokumentace a vyčíslení škod přímých a pak vytvoření odhadu nepřímých škod. Začněte hned teď. Výpočty samozřejmě musejí zohledňovat i již získané podpory od státu. Naši finanční experti si definovali například tři skupiny škod a k nim potřebnou dokumentaci. Jakmile jsou škody/újma společnosti spočteny, chová se vyčíslený nárok jako pohledávka (zde pohledávka za státem).

Druhým krokem je uplatnění nároku. Tento krok můžete realizovat s advokátem, který vás za tuto oblast bude zastupovat, podepsáním mandátní smlouvy. Advokát uplatní nárok dle procesních předpisů, kde podle krizového zákona je na vznesení nároku stanovena lhůta 6 měsíců od nastalé události, to znamená do srpna 2020. Dalším krokem bude s velkou pravděpodobností soudní řízení. Celý proces však může trvat i několik let.

Rozumím, ale to už budou řešit právníci a mě to bude časově zatěžovat minimálně, pokud budu mít na začátku dobře zpracovanou dokumentaci ke vzniklým škodám. Kolik to ale bude vše stát?

V tomto právním procesu jsou dva druhy nákladů, a to soudní poplatky a cena práce právníků a finančních expertů.

Při vznesení nároků na vládu dle krizového zákona žádné poplatky nejsou a v dalším kroku u soudních řízení je poplatek 5 %, ale i s tím se dá pracovat.

Nacenění práce právníku a finančních expertů si každá kancelář stanovuje individuálně.

Požádala jsem právní kancelář Legans s.r.o. o tvorbu cenového modelu, o němž jsem přesvědčena, že je zajímavý pro většinu jednatelů či podnikatelů, kteří se rozhodnou zodpovědně tuto problematiku řešit. Stačí poslat žádost o konzultaci zdarma na www.jaknacashflow.cz, kde získáte informace k nabídce.

Já sama z pohledu finanční ředitelky na věc nahlížím tak, že i když dnes není zřejmé, jak se k nárokům stát zachová, je třeba je rutinně vyčíslit a uplatnit.

Osobně pak předpokládám, že stát nabídne určitou formu vypořádání těchto nároků (např. zápočtem na budoucí daňové povinnosti).